Učitelé a jejich žáci společně testovali na covid-19. A co jste dělali během karantény vy?

Ještě v lednu to byli učitelé, kteří se připravovali na hodiny a snažili se svým studentům předat něco z toho, co sami během své praxe prožili. Naučit je to nejdůležitější. A studenti jim naslouchali. O tři měsíce později stojí všichni společně v budově dětského domova, zahaleni do roušek a ochranných obleků a společně testují zdejší děti i personál. Situace se změnila za tu krátkou dobu pro všechny, ale několik zaměstnanců a posléze i žáků AGEL střední zdravotnické a Vyšší odborné školy se rozhodlo nebýt pouze pozorovateli a své poslání pracovat ve zdravotnictví se rozhodli naplnit. Obě zástupkyně ředitele školy a spolu s nimi i vyučující odborných předmětů se dobrovolně zapojily do plošného testování, které začala společnost AGEL realizovat v průběhu dubna. Nejprve působily na provizorně zřízeném odběrovém místě pro pěší i motoristy ve Vítkovicích, kde testovaly samoplátce. Posléze se k nim přidalo i několik studentů oboru Diplomovaná všeobecná sestra. Společně pak začali testovat i v dalších zařízeních, mezi nimiž byly právě dětské domovy.

Do projektu se zapojily odborné vyučující i obě zástupkyně ředitele z Českého Těšína a Ostravy. A právě zástupkyně z Ostravy, Mgr. Alžběta Panáková popsala, jak zapojení školy probíhalo.

Co vás vedlo k tomu zapojit se do projektu testování na covid-19?

Škola byla sice od března zavřená, takže to může vypadat, že jsme neměli nic na práci. Opak je však pravdou. Čekalo na nás vymyslet a přeorganizovat celý výukový plán, naplánovat praxe, které se kvůli odkladu výuky odsunuly na začátek následujícího školního roku a ještě jsme se do toho rozhodli nezrušit plánovaný kvalifikační kurz na Sanitáře, ale namísto toho jsme jej přepracovali a udělali z jeho teoretické části on-line kurz. Na druhou stranu, i když jsme učitelé, jsme pořád ještě zdravotníci, a když nemocnice hledala posily, přišlo nám správné se zapojit.

Kolik lidí jste zhruba zvládli denně otestovat?

Směny byly vždy po čtyřech hodinách a za tu dobu jsme otestovali zhruba 40 osob. Bylo to ale různé. Některé dny byly silnější a některé bylo zájemců méně. Když jsme pak začali jezdit do sociálních zařízení, v průměru jsme otestovali 100 dětí a zaměstnanců

Co vás na této dočasné změně profese nejvíce bavilo?

Rychlost, spolehlivost, vzájemná pomoc, přesnost, kamarádství, úcta, obdiv, vtip a zábava – to jsou slova, která přesně popisují práci na odběrovém místě.

Zcela noví lidé, zdravotní sestry např. z očního oddělení, studenti lékařské fakulty a jiných Vš.  Po čase se vytvořily celkem stabilní týmy, které se na službách setkávaly. Pracovní režim byl celkem intenzivní po celý týden, včetně víkendů. Práce byla náročná, ale díky vynikajícímu kolektivu nám dny utíkaly velmi rychle. Vznikla nová přátelství, stihly jsme si i v dobře padlých overalech zacvičit a zatančit. Bylo úžasné pracovat se studenty, kteří jsou mladí, chytří, nadšení a ještě spolehliví. Vzájemně jsme se nakazili, my pedagogové jejich nápady a energií a od nás se „bohužel“ přenášela zodpovědnost a řád při práci. V podstatě to byl maraton komunikace s lidmi, kteří během směny přijížděli na vyšetření - Byli to nejen Češi a Slováci, ale i testovaní z Polska, Rakouska a Anglie. I přes nepříjemné vyšetření byla nálada výborná, příchozí dokázali být vtipní a milí. Co nás úplně nejvíc bavilo byly teplé obědy, na které jsme se těšili už ráno.

Velmi intenzívně jsme prožívali testování v dětských domovech. Děti bylo potřeba namotivovat a přesto byly i slzičky. Pozornost jsme se snažili odvádět zpěvem, básničkami a někdy i zkoušením násobilky, což dalo zabrat i dospělým. Čas strávený v dětských domovech byl pro nás přínosem a přístup vychovatelů byl velmi dobrou vizitkou těchto zařízení. Určitě se budeme snažit se zde v budoucnu vrátit s aktivitami s našimi studenty.

Jak se k testování dostali vaši studenti vyšší odborné školy?

Služeb na odběrovém místě přibývalo a bylo nutné přibrat do týmu další členy, nejlépe z oboru, nadšené a spolehlivé. Studenti se zapojili jak do aktivit na odběrovém místě (PCR, Rapid testy), tak s námi vyučujícími vyjeli na testování. V dětských domovech jsme museli pracovat jako tým, rozlišení učitel – student se zde absolutně rozplynulo. Poznání, že jsou naši studenti schopni přizpůsobit se situaci, podat maximálně výkon a ještě se zasmát, je pro mě jako vedoucího vynikající zjištění.

Naši studenti pracují i v současné době. Aktivita je pro ně výbornou praxí. Vyzkoušejí si jak komunikaci, tak organizaci práce, práce s IKYS systémem a samozřejmě i odborné výkony.

 

  

Neměly jste strach, že byste se přeci jen mohly koronavirem nakazit? Nebo vaše rodiny?

Obavy jsou asi vždy na místě, ale naše zabezpečení pracovním oděvem včetně rukavic, roušek a štítů bylo daleko bezpečnější, než kdybychom šli na běžný nákup. Navíc převážná část testovaných osob potřebovala  výsledek pro výjezd do zahraničí, nejednalo se o potvrzení kontaktu s pozitivní osobou.

Do projektu se zapojily odborné vyučující i obě zástupkyně ředitele z Českého Těšína a Ostravy. A právě zástupkyně z Ostravy, Mgr. Alžběta Panáková popsala, jak zapojení školy probíhalo.